V současném podnikatelském světě představuje daň z příjmů právnických osob jednu z klíčových oblastí, které je třeba rozumět pro správné sestavení daňového základu. V tomto miniseriálu se pokusím přiblížit problematiku této daně.
V dnešním díle si shrneme základní informace o dani z příjmů právnických osob.
Daň z příjmů právnických osob (dále „DPPO“) je přímou daní, která umožňuje vybrat daň ze zisku od právnických osob (např. s.r.o. nebo a.s.).
V České republice je DPPO zejména upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) a zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále „DŘ“).
Poplatníkem DPPO je česká právnická osoba, organizační složka státu, zákonem stanovený typ fondu nebo právnická osoba se sídlem v zahraničí, pokud jim plynou z území ČR zdanitelné příjmy. U daně z příjmů právnických osob také rozlišujeme daňové rezidenty a daňové nerezidenty.
Předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, není-li zákonem o daních z příjmů stanoveno jinak.
Příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou vymezeny v § 18 odst. 2 zákona o daních z příjmů. Pro veřejně prospěšné poplatníky pak též v § 18a zákona o daních z příjmů. Příjmy, které jsou od daně osvobozeny, jsou vymezeny v § 19 odst. 1 zákona o daních z příjmů a osvobození bezúplatných příjmů pak v § 19b zákona o daních z příjmů.
Základní sazba daně činí pro rok 2024 21 %. Zdaňovací období roku 2023 se bude zdaňovat ještě starou, 19% sazbou.
Méně známý je fakt, že u DPPO rozlišujeme ještě další sazby daně:
Důležitou informací je pak věta v §21/7 ZDP. Pro stanovení daně se použije sazba daně podle předchozích odstavců účinná k prvnímu dni zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání.
Poplatník daně z příjmů právnických osob je povinen podat přiznání k dani z příjmů právnických osob.
Existují ale výjimky, kdy daňové přináší nemusí podávat:
Veřejně prospěšný poplatník a společenství vlastníků jednotek, kterým nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob, nejsou povinni sdělit správci daně tuto skutečnost.
Daňové přiznání k DPPO za zdaňovací období se podává ve lhůtě podle § 136 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, tj. nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tato lhůta se prodlužuje na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo ve lhůtě 3 měsíců podáno a následně bylo podáno elektronicky. Na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období se lhůta prodlužuje, pokud má daňový subjekt zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno ve lhůtě 3 měsíců a následně je podáno poradcem.
Pokud tedy poplatník, právnická osoba, která má zdaňovací období shodné s kalendářním rokem, budou lhůty (pro zdaňovací období 2023) následující:
Tiskopis daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob je stanoven vyhláškou Ministerstva financí a je k dispozici na adrese daňového portálu zde >>>.
Pokud má poplatník (případně jeho zástupce) zpřístupněnou datovou schránku, je povinen podat DPPO pouze elektronicky prostřednictvím:
Daňové přiznání k DPPO se podává na finanční úřad místně příslušný poplatníkovi na územní pracoviště, kde má poplatník spis. Místní příslušnost se řídí u právnické osoby jejím sídlem.